V Rakousku klimaticket, v Česku slevy na jízdném, které se omezí či zruší úplně?

Slevy na jízdném – téma, které od jmenování nové vlády rezonuje mezi provozovateli veřejné dopravy a veřejností více než kdy jindy. Ministr dopravy Martin Kupka v rozhovoru pro deník Zdopravy.cz potvrdil předvolební slib vládní koalice omezit slevy na jízdném pro děti, žáky, studenty, seniory a další skupiny obyvatel zavedené předešlou vládou. Podle vlády budou slevy v letošním roce stát 7 miliard korun. Dopravci se obávají, že zrušením slev dojde po dvouleté pandemii Covid-19 k dalšímu odlivu cestujících z veřejné dopravy, která se pro část obyvatel stane nekonkurenceschopná proti individuální automobilové dopravě.

Reklamy

Sleduj nás na telegramu. Máš zprávy ihned po vydání a nic ti neunikne.

• Výše nákladů na slevy do roku 2018 nebyla vyčíslená; část nesly rozpočty krajů. Celkově mohly stát také jednotky mld. Kč.
• Doposud stát zaplatil 15,25 mld. Kč za slevy, stály každého poplatníka 480 Kč ročně.
• Největším příjemcem jsou krajské integrované dopravní systémy a dálková železniční doprava.
• Státem nařízené slevy využívají průměrně 2/3 všech cestujících ve veřejné dopravě.
• Odhadem 50-55 % tržeb dopravce z jízdného tvoří kompenzace za nařízené slevy.
• 7 mld. za rok 2022 je nadhodnocený odhad – v roce 2019 stály jen 5,79 mld. a veřejnou dopravu využilo o 36 % cestujících více než v roce 2021.
• Aliance PRO BUS podporuje zachování slev. Navrhuje úspory a změny pravidel, které výrazně nezhorší atraktivitu veřejné dopravy u podporovaných skupin obyvatel.

Systém slev platný do roku 2018 stál teoreticky jen 250 milionů ročně. To se tvrdí proto, že v této sumě byli zahrnutí jen komerční autobusoví a železniční dopravci. Kraje nesly náklady na slevy ze svého rozpočtu, železniční doprava pak rozpustila slevy do celkové ceny za kilometr jízdy každého vlaku. Celková částka tak mohla být řádově podobná současným nákladům říká PROBUS, aliance dopravců komerční dopravy ve své tiskové zprávě.

Redakce se zeptala řady obyvatel v Brně a po Jižní Moravě co oni na to říkají, kdyby se jim omezili slevy, nebo úplně zrušili. Paní Jana z Brna 69let připustila, že díky slevám odstavila auto a jezdí raději za vnukem a synem autobusem, do vlaku se bojí vylézt, pro své zdravotní problémy s klouby. Kdyby došlo k jejich zrušení či omezení, asi bych se zpátky vrátila do auta a jezdila tím. Student Patrik, který jezdí do Brna do školy řekl, že by to znamenalo větší výdaje pro něj, jako studenta a rodiče si to nemohou dovolit, otec přišel o práci, díky koronaviru a akcím minulé vlády, matka dělá v Brně v nemocnici sestru a jeho sestra je malá, ta začala chodit do školy ve Svitavách. Dle něj 480 korun za rok co to stálo jeho matku je zanedbatelné a lepší, jak vydat měsíčně navíc asi 2 tisíce, díky nutnosti dojíždění.

Zeptali jsme se proto dalších dopravců, kteří jezdí v IDS JMK, ale i těch, kteří jezdí komerční dopravu, jak oni to vidí. Naprostá většina z nich řekla, že nebýt těch slev nemají natolik vytížené spoje, před zavedením slev byla vytíženost některých spojů o 1/5 menší u dálkové dopravy až 1/3. Podle vyjádření Policie ČR je podstatně nižší provoz na komunikacích v okolí Brna od zavedení slev, bohužel to neplatí o těch řidičích, kteří musí i pro jedny rohlíky si zajet na druhý konec města. Takových bohužel také přibilo a působí největší komplikace v dopravě.

Ani jeden z dotázaných dopravců, či zástupci Policie ČR nesouhlasí s tím, aby byli zrušeny či omezeny slevy v dopravě, mělo to patřičný a kladný vliv na úbytek aut na silnicích a větší množství důchodů je klidnějších, mohou se častěji vidět se svými dětmi říká jeden z řidičů společnosti Vydos Bus. Nenašel se jediný z 50 dotázaných na autobusovém nádraží Zvonařka, kdo by uvítal změnu ve slevách na jízdném, ať jde o studenty, důchodce, nebo pracující. Někteří z řad pracujících připustili, že díky slevám mohou lépe chodit na směny a vychází jim zaměstnavatel lépe nyní vstříc, jejich rodiče mohou dojet a pohlídat děti připouští paní Magda, matka 3 dětí, která do Brna jezdí za prací z Vyškova každý den.

Vyvstává tak otázka, zdali by byli vůbec užitečné změny ve slevách na jízdném pro řadu skupin lidí, ať jde o studenty, nebo důchodce i pracující. 480 korun za rok není extra velká částka, která se odvede státu na daních a dostává zpátky minimum.

Slevu ve výši 75 % pro vybrané kategorie cestujících zavedla vláda ANO a ČSSD v září 2018. Od té doby do konce roku 2021 stály daňové poplatníky přibližně 15,24 mld Kč. Nejvíce v roce 2019, ve kterém stát dopravcům vyplatil 5,79 mld Kč. Nejméně v roce 2020, necelých 3,5 mld. Kč.

Největším příjemcem slev byly po celou dobu státem vlastněné České dráhy. V roce 2019 fakturovaly přes 2,5 mld Kč, o rok později 1,4 mld Kč. Pro srovnání, druhý největší železniční dopravce, RegioJet, dostal ve stejných letech kompenzace ve výši 387 a 274 milionů korun. V autobusové dopravě bylo nejvíce slev v roce 2019 kompenzováno dopravcům ze skupiny ARRIVA, cca 380 mil Kč, následoval dopravce RegioJet se 183 mil. V roce 2020 bylo nejvíce jízdenek kompenzováno skupině ARRIVA, dopravcům ČSAD Vsetín a RegioJet. Díky větší pestrosti firem působících na trhu autobusové dopravy vidíme, kam nejvíce slevy plynou a lze se i domyslet na jaké typy cest nejčastěji cestující slevu uplatňují.

Nastavení slev směrem ke spotřebiteli je spravedlivé. Slevy jsou rozděleny do věkových kategorií 0-6, 6-15, 15-18, 18-26 a 65 a více let, a určeny všem rovnoměrně stejně při splnění věkové podmínky, aniž by byl cestující jakkoli lustrován, zda je chudý, nebo bohatý a zda na cestu potřebuje sociální dávku. Nutností je prokázat průkazem podle jednotlivé kategorie.

Zejména zrušení, nebo omezení slev na jízdném pro seniory považujeme za . Senioři jsou ekonomicky citlivou skupinou obyvatel, pro které je často veřejná doprava jedinou možností kamkoli cestovat. Ze zdravotních důvodů mnohdy ani nemohou automobil řídit. Nedovedeme si představit, že by byli ze strany státu zatěžováni byrokracií, aby měli levnější vlak či autobus. Sleva je směrem k seniorům veřejností vnímána jako podpora aktivního života s cílem snížit náklady na cestování. Z lidského hlediska na tomto nevidíme nic špatného, co by si vyspělá společnost nemohla dovolit.

Administrativa aktuálně spojená s agendou vyřizování kompenzací ve stávající podobě stát výrazně nezatěžuje, zpravidla funguje na komunikaci dopravců s ministerstvem dopravy elektronickou cestu a léta toto spolehlivě funguje. Dala by se přirovnat k „EET na jízdenky“, protože dopravci hlásí přesně, kdy, odkud, kam a za kolik jednotlivé jízdenky prodali.

Slevy mají negativní vliv na financování provozu komerčních dopravců. Do kategorie slev statisticky spadají 2/3 všech cestujících. V jízdném podle tarifů tito cestující generují něco mezi 50–55 % tržeb. Na úhradu poskytnuté dopravce čeká 30-60 dnů podle data prodeje jízdenky. I přes velkou ekonomickou zátěž, která je s takto nastavenými slevami na dopravce přenášena, si dopravní firmy uvědomují, že jde o důležitý nástroj, který jim bez rozdílu na druhu dopravy pomáhá jako jednotlivcům a jako celku v nerovném konkurenčním boji s individuální automobilovou dopravou (IAD).

Reálná je tak situace, kdy na 115km trase, kde je cena jízdenky dle tarifu SJT za 186 Kč, bojuje dopravce s nabídkami spolujízdy za “stovku”. 75% sleva udělala veřejnou dopravu pro ekonomicky citlivou skupinu obyvatel snesitelnou a oslovila i mimo jiné tu část cestujících, která k podobným alternativám inklinovala. Není bez zajímavosti, že jde opět o mladé lidi ve věku do 26 let, kterým cestování dost často platí rodiče, tedy daňoví poplatníci. Kompenzace měly pro stát a státní pokladnu i nezanedbatelný daňový efekt. Oproti spolujízdě stát na slevách “vydělal” nad rámec pouhého výběru spotřební daně a DPH z paliva dalším výběrem DPH: z cen jízdenek, z provizí prodejců jízdenek a v neposlední řadě z nemalých poplatků za vjezdy na autobusová nádraží odhadem ve výši cca 0,7 – 1,0 mld. Kč. Ze spolujízd a podobných platforem nemá státní pokladna prakticky žádný zpětný příjem na podobných daních a takové transakce zpravidla proběhnou v šedé zóně ekonomiky.

Pokud se hledá snadný způsob, jak bojovat za ochranou klimatu, a podporovat veřejnou hromadnou dopravu, státem nařízené slevy jsou jednou z funkčních možností. Klimatiket v Rakousku těží ze situace, kdy většinu železničních i autobusových spojení v zemi provozuje jediný holding – Rakouské spolkové dráhy – a komerční spojení se téměř nevyskytují. Český dopravní trh je proti tomu výrazně více fragmentový a aplikace slev na jednotlivé odbavení cesty je proto přijatelnější než rozúčtování jedné předplatné jízdenky.

Odhad slev v roce 2022 ve výši 7 mld. Kč je přestřelený a nemůžeme se s ním jakkoli ztotožnit. V nejsilnějším roce pro cestování, 2019, vyšly daňové poplatníky na 5,79 miliardy korun. I s přihlédnutím k růstu cen jízdenek, by muselo být v letošním roce přepraveno o 12–15 mil. cestujících v kategorii slev více ve srovnání s rokem 2019. Přitom propad cestujících se srovnávaným rokem 2019 aktuálně činí cca. 36 %.

Takový počet cestujících by musela vygenerovat dopravní síť. U železnice je to nepředpokládatelné, u autobusové dopravy nad rámec stávajících okresních linek k tomuto neexistuje dostatečně hustá a provázaná mezikrajská dálková síť, která by nové cestující byla schopna získat. Zároveň, a to je velmi důležité, neexistuje ani dostatečně vysoká poptávka na straně této kategorie cestujících. Počet cestujících v kategorii slev, a s tím spojených vyplacených kompenzací ze státní pokladny, je do hlavní míry ovlivněn možnostmi cestovat, cestovní náladou, studentskými návyky a dostupnosti vzdělání, věkovým složením populace i aktuálním děním ve společnosti. Nic ze současného dění nenasvědčuje tomu, že by vnitrostátní veřejná doprava jako celek, měla růst tak prudkým tempem, aby počty cestujících a s tím spojená výše proplacených kompenzací překonaly o 18 % rok 2019. Odhad spolku PRO BUS je, že kompenzace budou v letošním roce stát maximálně 5,75 – 6 mld Kč.

Slevy fungují zhruba 3 a ¼ roku, stát proplatil faktury ve výši 15,24 mld Kč, tj. 480 korun na obyvatele a rok, nebo 884 Kč ročně na pracujícího obyvatele za rok. Každý čtenář, který má děti, nebo v rodině seniora, si může snadno a rychle spočítat, kolik za rok ušetří na dojíždění oproti částce, kterou suma ukousla z jeho daní odvedených na mzdě.

Co by znamenalo zrušení či omezení slev?

• Povede ke zhoršení životní úrovně obyvatel zapříčiněné, zhoršením dostupnosti veřejnou dopravu a její cenové únosnosti v cestách za vzděláním, kulturou, sportem, rodinou i za běžnými záležitostmi jako je cesta seniora k lékaři.
• Povede k citelnému zhoršení postavení konkurenceschopnosti VHD jako celku proti IAD, ke snížení nabídky veřejné dopravy v důsledku rušení spojů, které se po odlivu cestujících z ekonomických důvodů nevyplatí dále provozovat.
• V důsledku odlivu cestujících dojde ke zhoršení vnitrokrajské i mezikrajské dopravní obslužnosti.
• Dojde k nárůstu nákladů na zajištění objednávaná (závazkové) dopravy krajů na svých územích, pro které bude mít výpadek kompenzace slevy a zvýšených nákladů pro cestující za následek propad tržeb a tím větší zatížení krajských rozpočtů.
• Zvýšení nákladů na veřejnou dopravu pro děti, studenty a seniory se dotkne prakticky každého 3. obyvatele ČR, neboť každý známe nebo máme někoho v rodině či okolí osobu, která cestuje a tuto slevu čerpá.

Návrh úpravy poskytování slev vybraným kategoriím cestujících dle spolku PRO BUS

• Zachování výše slevy ve věkové kategorii děti 0–6 let, děti (žáci) 6–15 let a senior 65 a více let ve stávající podobě, tj. sleva ve výši 75 % z ceny plného jízdného
• Zachování výše slevy pro cestující v kategorii ZTP, ZTP/P a další blíže specifikované zákonem 111/1994 Sb. ve výši 75 % z ceny plného jízdného
• Změna výše slevy ve věkové kategorii 15–18 let ze 75 % na 60 % z ceny plného jízdného
• Změna výše slevy ve věkové kategorii 18–26 let s průkazem ISIC či studentským průkazem VŠ ze 75 % na 45-50 % z ceny plného jízdného.
• Jak v autobusech, tak ve vlacích omezit platnost slev jen na vnitrostátní cesty.
• Důsledněji se zaměřit na správné uplatňování slev cestujícími i dopravci.

Pro Bus, redakce

O autorovi

Admin

See author's posts