© PID/Fürthner
Vlny veder se v důsledku změny klimatu stávají častější a extrémnější. Zejména ve městech teploty mohou stoupat daleko za hranici snesitelnosti. Jaká opatření mohou samosprávy zavést, aby obyvatelům letní pobyt ve městě co nejvíce zpříjemnily? Které kroky lze udělat hned a jaké změny je nutné plánovat dlouhodobě? Inspirací může být Vídeň, která dlouhodobě patří mezi nejlepší města k životu na světě.
Už jen krátký pohled do denního zpravodajství v letních měsících prozrazuje, že vlny veder se staly pravidelnou součástí našich životů. Průměrný roční počet tropických dní, kdy teplota přes den přesáhne 30 °C, za poslední desetiletí v Česku výrazně narostl. A pokud ani noc nepřinese výraznější ochlazení, může se život ve městě kvůli horku stát o dost nepříjemnějším.
Jedním ze zásadních úkolů obecních samospráv proto je do budoucna zajistit vhodné podmínky pro život ve městech i v horkých letních dnech. Vídeň, která v celosvětovém srovnání dlouhodobě patří k městům s nejvyšší kvalitou života, si boj s horkem ve městě stanovila jako jednu ze svých priorit.
„Zejména pro zranitelné osoby přinášejí stále teplejší léta zátěž, a o to důležitější je přijmout ochranná opatření. Ve Vídni mezi ně patří nejenom taková, která slibují okamžitou úlevu,“ uvádí vídeňský radní pro klima Jürgen Czernohorszky. „Zaměřujeme se také na opatření, která pro město mají dlouhodobý chladící účinek, jako je například rozšiřování zelených ploch, které přináší stín,“ vysvětluje člen vídeňské městské rady.
Mezi taková opatření patří i zásahy stavebního charakteru. „Proti stále většímu horku bojujeme zmenšováním zpevněných ploch a ozeleněním historických rozměrů. Dohromady v tomto volebním období vydáme na klimatická a chladící opatření 100 milionů eur,“ doplňuje vídeňská radní pro plánování Ulli Sima. Nejvíce pozornosti věnuje radnice hustě zastavěným oblastem, kde je tepelná zátěž v letních měsících obzvláště vysoká. Tepelné mapy navíc Vídeň srovnává i s dalšími daty. Sleduje například, kde možnosti zchlazení chybí alespoň v docházkové vzdálenosti, či kde žije nadprůměrný počet zranitelných obyvatel.
Veškerá opatření a cíle rakouské metropole shrnuje i Vídeňský akční plán proti horku (Wiener Hitzeaktionsplan). Vídeň navíc jeho obsah každý rok aktualizuje. Na vyhodnocení a přípravě se vždy podílí desítky aktérů napříč celým městem, kteří vždy staví i na zkušenostech z poslední letní sezony.
Jednou z novinek mezi okamžitými opatřeními jsou takzvané cool zóny (Coole Zonen). Jedná se o ochlazené prostory s teplotou mezi 20 a 24 °C, které jsou zdarma přístupné všem návštěvníkům, a to i bez nutnosti konzumace. Po loňském zkušebním provozu letos Vídeň zprovoznila 12 takových míst, která se nachází například v klubovnách občanských spolků nebo v knihovnách. Návštěvníci si vedle možnosti zchlazení často pochvalují i možnost seznámení s dalšími sousedy z okolí.
Ochlazení mohou poskytovat i mlžící sprchy, které Vídeň postupně instaluje ve veřejném prostoru. V rakouské metropoli jich najdete přes 300. Město je aktivuje, pokud teplota delší dobu přesahuje 30 °C, respektive pokud v noci neklesá pod 20 °C. Praktickým pomocníkem v letních dnech může být i městská mapa (Wiener Stadtplan), který vedle mlžítek zobrazuje i konkrétní polohu více než 1 500 fontánek na pití nebo 119 dětských hřišť s vodními prvky či 12 vodních dětských hřišť, která jsou v provozu od května do září. Vídeňskou specialitou je i více než 60 kilometrů zdarma přístupných koupacích pláží.
Přirozené ochlazení poskytují i zelené plochy. K tisícovce stávajících parků Vídeň postupně přidává další plochy, město navíc také renaturalizuje ladem ležící oblasti jako bývalé seřaďovací nádraží nebo dříve zpevněné koryto říčky Liesingbach.
Velké změny se objevují i na řadě veřejných prostranství. Radnice se při rekonstrukcích zaměřuje na zlepšení lokálního mikroklimatu. Napříč Vídní ubývají zpevněné plochy ve prospěch zeleně či vodních prvků, a to i za využití principu houbového města, které výrazně zlepšuje hospodaření s vodou – a tím i celé mikroklima – v daném místě. Vedle větších projektů, jako byla v uplynulých letech například přestavba náměstí a přestupního uzlu Praterstern nebo plánované oživení tržiště Naschmarkt, se město zaměřuje i na drobnější záměry. Radnice například podporuje vytváření menších sousedských náměstí s větším množstvím zeleně.
Významnou roli hraje i modernizace stávajících budov v celém městě. Vídeňský magistrát finančně podporuje ozelenění fasád, střech i vnitrobloků, a to až do výše 5 200 eur. A zvýšeným nárokům samozřejmě musí odpovídat i veškerá nová výstavba.
Jedním z klíčových pilířů pro boj s horkem je i dostatečné informování veřejnosti. Vídeň proto zejména s příchodem horkých dní opakovaně komunikuje, jakým chováním mohou obyvatelé města minimalizovat dopad vedra na každodenní život. V přehledu nechybí ani kontakty pro případ nouze.
TZ kancelář Vídně v Praze
Author: redakce
Jsme lidi co jsou posedlí Rakouskem a Německem a chtějí o něm psát a prezentovat ho ve velkém
