Dobíjecí stanice svým počtem brzy překonají standardní čerpačky. Elektromobilita ale vyžaduje násobně větší síť

V Česku je nyní provozováno více než 2700 dobíjecích stanic pro elektromobily. Na dotažení standardních čerpacích stanic s prodejem benzínu a nafty chybí už jen něco přes 100 nabíječek. Zatímco na jednom čerpacím stojanu ale natankuje během půl hodiny klidně 10 aut, na jednom dobíjecím bodu DC nabíječky dobijete za stejnou dobu maximálně jeden bateriový vůz. Provozovatelé dobíjecích stanic však avizují rostoucí zájem i další rozšiřování sítě, a to s důrazem na ultrarychlé nabíječky.

Reklamy

Sleduj nás na telegramu. Máš zprávy ihned po vydání a nic ti neunikne.

Počet dobíjecích stanic pro elektromobily nebo plug-in hybridy v posledních letech setrvale roste. V roce 2021 jejich počet překonal 1000, s koncem tohoto roku se přiblíží k hranici 3000. Jde o zajímavý milník, protože nabíječek pro bateriové vozy bude zanedlouho více než standardních čerpacích stanic s prodejem benzínu a nafty.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v Česku eviduje ke konci letošního října 2731 veřejně přístupných dobíjecích stanic s celkovým počtem 4877 dobíjecích bodů. Veřejných čerpacích stanic jsou sice evidovány necelé 4000, běžných benzinek s výdejem především benzínu a nafty však ministerstvo eviduje 2857.

„Na jednom výdejním stojanu, kterých má každá čerpací stanice několik, však může během půl hodiny reálně natankovat až 10 aut. Za stejnou dobu zpravidla ale nedobijete ani jeden bateriový elektromobil na dobíjecím stojanu AC, maximálně jeden na DC stojanu a možná dva na nabíječce UFC. Dobíjecí stanice navíc disponují pouze jedním nebo dvěma dobíjecími body,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil i Energokartu akceptovanou v sítích PRE, ČEZ a u dalších 100 000 dobíjecích bodů po celé Evropě.

Při stávajících možnostech dobíjení a předpokladu úplného přechodu k elektromobilům by tak síť dobíječek musela být násobně větší, než je síť čerpacích stanic. Provozovatelé nabíjecích stanic s tím zřejmě počítají. Například společnost ČEZ, která provozuje největší síť více než 800 stanic avizovala, že v roce 2025 bude provozovat už 1 000 stojanů, přičemž prioritou bude výstavba ultrarychlých stanic tak, aby každý pátý dobíjecí stojan ČEZ byl ultrarychlý.

Druhou největší sítí dobíjecích stanic v Česku disponuje Pražská energetika (PRE). Ke konci třetího čtvrtletí letošního roku provozovala 709 veřejných stanic, což je o 50 stanic víc než před rokem. Poslední z trojice největších provozovatelů, kteří celkově spravují dvě třetiny tuzemské sítě, je společnost E.ON Drive s více než 270 stanicemi a 550 dobíjecími body. Ta avizovala, že koncem roku se přehoupne přes 100 spuštěných dobíjecích bodů v roce 2024.

Rostoucí zájem o veřejné dobíjení elektromobilů se odráží i v objemu odebrané elektrické energie, růstu počtu dobíjení i počtu nových zákazníků. Například PRE eviduje 45% meziroční růst spotřeby elektrické energie, kterou řidiči elektromobilů za první tři čtvrtletí letošního roku využili k veřejnému dobíjení svých vozů. „V současnosti spravujeme již přes tři tisíce karet na dobíjení elektrovozidel. Energokartu jsme na trh uvedli před třemi roky a jen od začátku letošního roku jejich počet vzrostl více než o třetinu,“ říká Damir Duraković, který ale pro srovnání dodává, že Axigon poskytuje jako autorizovaný distributor přes 60 tisíc tankovacích karet od společností Shell a EuroOil.

O autorovi

redakce

Jsme lidi co jsou posedlí Rakouskem a Německem a chtějí o něm psát a prezentovat ho ve velkém

See author's posts