Elektrická Opel Corsa. Autor Opel
Evropě hrozí fiasko na cestě k dosažení emisních cílů do roku 2030. Až 171 vědců z organizace IASTEC se podepsalo pod studii, v níž dokázali, že EU nesprávně vypočítala emise, které budou produkovat elektromobily v roce 2030. Na studii upozornil portál Focus .
Elektromobily jsou tak čisté, jak čistá je elektřina, která se používá na jejich nabíjení. Lokální emise elektrických aut jsou prakticky nulové, ale pokud se elektřina vyrábí z uhlí, emise elektromobilu jsou stejné, či dokonce ještě vyšší, než v případě spalovacích motorů.
Vědci z organizace IASTEC nyní poukazují na nesprávné výpočty Evropské komise, která podle nich úplně špatně vypočítala, kolik emisí bude v roce 2030 produkovat průměrný elektromobil. Podle odborníků komise při svých výpočtech nezohlednila několik důležitých faktorů.
Ve skutečnosti až dvakrát vyšší emise, než se předpokládalo
Jednou z klíčových chyb při výpočtech Evropské komise má být fakt, že s rozmachem elektromobilů se zvýší i poptávka po elektřině, která se však i v roce 2030 bude stále vyrábět z uhlí a plynu, nikoli tedy z obnovitelných zdrojů, které jsou ekologické.
Pokud se zvýší poptávka, zvýšit se bude muset i produkce, a tím pádem budou elektrárny produkovat více CO2. Evropská komise podle odborníků navíc nezohlednila emise produkované při výrobě elektromobilů a baterií a stejně ani při těžbě materiálů.
Jako příklad uvedli, že v roce 2030 nepřímo vyprodukuje například VW ID.3 během svého životního cyklu (15 let používání a nájezd 220 000 km) až 30 tun CO2. Výpočty Evropské komise udávají produkci 14 tun CO2 během tohoto cyklu, uvádí WattsUpWithThat .
Ve skutečnosti je to tedy více než dvojnásobně vyšší produkce emisí, což rozhodně výrazně podkopává klimatické cíle Evropské unie. Odborníci se tedy shodují, že přechod na čistou elektrifikaci do roku 2030 rozhodně není dobrý nápad.
Podle nich by měly automobilky zachovat různorodost pohonů a vedle elektromobilů bychom stále měli používat i hybridní vozidla, která budou jezdit na biopaliva. V takovém případě by byla produkce emisí z dopravy nižší až o 25% ve srovnání s tím, kdyby se jezdilo převážně už jen na elektrických autech.
Elektromobil stále ekologičtější než spalovací?
Odpůrci elektromobility se častokrát ohrazují tím, že jízda elektromobilem vůbec není ekologická, nakolik se značná část elektřiny vyrábí v tepelných elektrárnách, které produkují obrovské množství CO2. Velké množství energie se ale spotřebovává také při těžbě a zpracování ropy. Jaká je tedy skutečnost?
Pumpy na těžbu ropy fungují na elektřinu, jedna pumpa měsíčně spotřebuje přibližně 9960 kWh elektrické energie (která také částečně pochází z neekologických tepelných elektráren). Takové množství elektřiny spotřebuje průměrný elektromobil po nájezdu zhruba 56 000 km, což běžnému řidiči potrvá asi tři roky.
Jen v USA je více než 430 000 takových ropných pump, které spolu spotřebují každý měsíc 4300 GWh elektřiny. Energie potřebná jen na vytížení ropy by tak postačila na napájení zhruba 15 milionů elektromobilů.
Pokud do toho započítáme ještě ropné plošiny na moři, ekvivalent energie, které spotřebovávají, spolu s pozemními pumpami v USA, by stačil na napájení téměř 20 milionů elektromobilů. Dalším problémem při těžbě ropy není jen spotřeba energie, ale i znečištění oceánů při těžbě.
Při rafinaci ropy a následné přepravě benzínu a nafty na čerpací stanice se znovu produkuje obrovské množství CO2. Pokud si toto všechno sečteme a porovnáme s nejméně ekologickou formou produkcí elektřiny, tedy spalováním uhlí, zjistíme, že znečištění způsobené těmito elektrárnami je opravdu malé a navíc je lokálně (daleko od lidských obydlí).
Tepelné elektrárny jsou však na ústupu a stále více energie získáváme z obnovitelných zdrojů. Pokud je tedy elektromobil napájen takovou energií, jeho provoz je od začátku životního cyklu až po konec téměř úplně ekologický.
Při samotné výrobě elektromobilu totiž vznikají skleníkové plyny, stejně to je však i při výrobě aut se spalovacími motory. Odpůrci elektromobility dokonce v minulosti tvrdili, že při výrobě baterie se uvolňuje až 175 kg oxidu uhličitého na kWh. Jak se však ukázalo, tyto výpočty byly nesprávně a původních 175 kg je po novém už jen 87 kg CO2 na kWh baterie.
Za největší hrozbu při elektromobilitě považuje baterie a otázky spojené s její recyklací. Podle nové studie, o níž informoval i portál InsideEVs , se dokáže recyklovat téměř celá část z baterie, odpadní kovy z baterie o hmotnosti 550 kg po recyklaci dosáhnou hmotnost pouhých 30 kg.
Co se týče spotřeby nerostných surovin, i v tomto směru vzácné kovy potřebné na výrobu baterie vyhrávají nad spotřebou ropy. Během jednoho životního cyklu spotřebuje spalovací auto 17 000 litrů benzínu, respektive 13 500 litrů nafty.
Přepočteno na kilogramy je to 12 750 kg benzínu a 11 610 kg nafty, tolik spálí v průměru auto během svého životního cyklu. To je nesrovnatelně větší množství, než je potřebné pro výrobu jedné baterie pro elektromobil, z níž se navíc dá již nyní minimálně 70% vzácných kovů recyklovat.
Odborníci také odhadují, že spotřeba lithia při výrobě baterií klesne do 10 let o polovinu ze současných 0,10 kg / kWh na 0,05 kg / kWh. Spotřeba kobaltu má za tuto dobu klesnout na 25% a spotřeba niklu o jednu pětinu.
I z této studie tedy vyplývá, že elektromobily jsou udržitelnější, než auta se spalovacími motory. Nemluvě o tom, že pokud baterie z elektromobilu již neposkytuje dostatečnou kapacitu k napájení auta, stále se může několik let využívat jako skladiště „čisté“ energie v domácnostech, která může být později využívána k napájení samotného elektromobilu.
