Hlavní města trápí stále více zácpy, to brzdí ekonomiku státu

V Rakousku byla hlavním městem zácp v roce 2021 opět Vídeň. V Česku stále více vládne Praha, následovaná Brnem. Německu vládne Hamburg následovaný Wiesbadenem. Vyplývá to z analýzy dat GPS od nizozemského výrobce navigačních zařízení TomTom. S větším či menším odstupem následují Salzburg, Graz, Innsbruck a Linz. V česku pak Prahu následuje Brno, Ostrava, České Budějovice, Plzeň. Německá města těžce ovládají většinu přetížených měst ve světě.

Reklamy

Sleduj nás na telegramu. Máš zprávy ihned po vydání a nic ti neunikne.

Podle analýzy společnosti TomTom si každý, kdo loni ve Vídni nasedl do auta, musel nechat na trase až o 29 procent delší dobu jízdy než při plynulém provozu – o tři procentní body více než v roce 2020. 30 minut jízdy trvalo o necelých devět minut déle. Při jedné cestě tam a zpět za den strávili dojíždějící (počítáno 230 pracovních dnů) v loňském roce 66 hodin v dopravních zácpách.

K nejdelším zpožděním došlo ve Vídni mezi úterým a čtvrtkem ve večerní špičce mezi 16:00 a 18:00. Zde si řidiči museli přidat minimálně polovinu běžné doby jízdy. Je to znát i na ztrátě času: Každý, kdo ve Vídni vždy nasedl do auta během dopravní špičky, strávil v roce 2021 čtyři dny a devět hodin v dopravních zácpách.

Česko, stát který vyhání lidi do aut

Absolutní hrozbou pro cestující auty se stávají poslední 2 roky, kdy se extrémně zvýšila zátěž silnic v Praze a Brně krátce po zavedení rezidentního parkování, následované Ostravou a Českými Budějovicemi, které přitahovali v létě více turistů. Nejčastěji si tak řidiči postáli v kolonách mezi 6 a 7:30 ráno a od 15 do 17 hodiny po okrajích center měst. To se odvíjelo také od toho, jakým způsobem města přistupovala ke svým obyvatelům a měnila se MHD v souvislosti s krizí okolo koronaviru.

Mezinárodními lídry jsou Istanbul, Moskva a Kyjev

Salcburk se letos opět umístil na druhém místě v Rakousku (o 23 procent delší cestovní doba ve srovnání s plynulým provozem, ztráta 52 hodin v sezóně). Dvě půlhodinové cesty ve špičce ráno a večer stojí ve městě celkem 21 minut navíc. Následoval Graz (22 procent, 50 hodin ztráty, 21 minut ve špičce), Innsbruck (19 procent, 43 hodin, 18 minut) a Linz (17 procent, 39 hodin, 20 minut).

Všechna rakouská města mají společné to, že čas strávený v dopravních zácpách během dopravní špičky loni výrazně poklesl – trend, který lze zaznamenat i mezinárodně. Podle TomTom by práce z domova, telefonní konference nebo flexibilní pracovní doba umožnily mnoha dojíždějícím vyhnout se dopravní špičce. Velké oblibě by se přitom těšily nové formy mobility, jako jsou e-koloběžky nebo jízdní kola. V důsledku toho se dopravní špičky posunuly v téměř 40 procentech měst po celém světě.

Ostatně největší nárůsty loni zaznamenaly Istanbul, Palma de Mallorca a polský Štětín. V celosvětovém žebříčku byla Vídeň 92, Salzburg 165, Graz 178, Innsbruck 255 a Linz 290 místě.

„Veřejná doprava“ méně atraktivní díky COV

Veřejná doprava se však během pandemie stala méně atraktivní, protože mnoho lidí si myslelo, že je bezpečnější jet v soukromém autě. V mnoha městech došlo v průběhu roku k prudkým výkyvům v dopravě, od extrémně nízkých během cestovních omezení až po extrémní maxima po zrušení blokád.

Obecně se počet dopravních zácp ve srovnání s prvním koronavirovým rokem 2020 v předchozím roce zvýšil jen mírně a zůstal pod úrovní roku 2019. Ze 404 měst v 58 zemích zahrnutých do indexu jich 283 zaznamenalo méně průměrných dopravních zácp než v roce 2019.

Letos se poprvé do analýzy dat zapojil tým z Technické univerzity v Grazu, který vyvinul metodu pro výpočet dodatečných emisí způsobených dopravními zácpami. K tomuto účelu byla použita čtyři evropská hlavní města. Například v Londýně silniční doprava vyprodukovala v roce 2021 přibližně 14,8 megatun CO2 – z toho 15 procent (2,2 megatun) lze přičíst zácpám. Ročně přitom jediný pracující přijde stát při čekání v kolonách na 50 tisíc euro, které se dali jinak vynaložit vypočítává TomTom ve své analýze přetíženosti silnic a dopadu na ekonomiku jednotlivých států. Míra nákladů se přitom meziročně srovnala z 51 tisíc v Německu a Česku 43 tisíc euro za pouhé 2 roky!

Velké srovnání vybraných měst Německa, Rakouska a Česka v tabulce:

Author: Admin