Jak moc můžeme věřit vlastním vzpomínkám po autonehodě? Výzkum expertů přes autokamery odhalil zajímavá fakta

Výzkum lidského mozku v souvislosti se stresovými situacemi, kterými jsou i dopravní nehody, ukazuje, že mozek reaguje prostřednictvím prastarého mechanismu „boj nebo útěk“. Aktivace amygdaly a hypothalamu spouští uvolňování stresových hormonů, které připravují tělo na přežití. Tato reakce může být prospěšná krátkodobě, protože zlepšuje soustředění a rychlost reakcí. Tuto oblast detailně zmapovala studie, publikovaná Vinodem Menonem a Lucinou Uddinovou v roce 2010 a výzkum Krishny Sridharana z roku 2008. Jejich výzkumy využily funkční magnetickou rezonanci (fMRI, zobrazovací technika, která měří mozkovou aktivitu sledováním změn v průtoku krve), aby ukázali, jak mozkové sítě interagují v krizových situacích.

Studie ukazují, že tato reakce může být prospěšná krátkodobě, kdy zlepšuje soustředění, rychlost reakcí a fyzický výkon. V situacích, jako jsou dopravní nehody, může tento typ reakce člověku pomoci zvládnout krizové podmínky a rychle se rozhodovat. Nicméně dlouhodobý stres nebo opakované stresové situace mohou vést k negativním dopadům, jako jsou poruchy paměti, což potvrzuje nový výzkum společnosti Nextbase.

Výzkum společnosti Nextbase zjistil, že řidiči po nehodě zapomínají 68 % důležitých podrobností. Účastníci průzkumu si prohlédli videa z pěti různých nehod, pořízená palubní kamerou, a později odpovídali na otázky podobné těm, které kladou orgány činné v trestním řízení nebo pojišťovny. Téměř žádný z účastníků průzkumu si nedokázal vybavit všechny důležité podrobnosti z místa nehody. Ve skutečnosti téměř polovina z nich (44 %) nedokázala určit vozidlo, které nehodu zavinilo. Zatím co muži si pamatovali 34 % detailů, ženy si jich pamatovaly o něco méně, 30 %. Dalším zajímavým údajem je, že pouze dva z 66 účastníků průzkumu si správně pamatovali celou registrační značku vozidla, které způsobilo nehodu.

Vzhledem k těmto výsledkům je možná ještě překvapivější, že účastníci nebyli skutečnými oběťmi nehod. To naznačuje, že při skutečných nehodách, kde je stres a zmatek ještě větší, by spolehlivost paměti byla pravděpodobně ještě nižší. Špatné zapamatování detailů může dle průzkumu společnosti Nextbase vést k vážným následkům, jako jsou křivá obvinění nebo právní problémy, například při určování viny a platbě za pojištění. Významná část výpadků paměti se týkala důležitých vizuálních informací. Jonathan Shin, právník zabývající se úrazy osob, který se na studii podílel, poukázal na to, že dopravní nehody vyvolávají „tunelové vidění“, stresem vyvolané zúžení pozornosti, které omezuje schopnost vstřebat a zapamatovat si detaily. Bez objektivních důkazů, jako jsou záznamy z palubních kamer, se určení viníka stává spornou otázkou, která může vést k přenášení viny na nevinné.

Metodika