Ilustrační fotka
Pomalu si zavázal boty, při tom sledoval okolí a klidný krokem skočil před přejíždějící soupravu vlaku metra. Takový horor zažili ve Varšavě cestující, kteří čekali na metro a viděli trans mladíka, kterému nebylo ještě 15 let. 2 dny bojoval o svůj život, kterému ale podlehl v nemocnici na následky zranění. Měl téměř všechny kosti v těle rozdrcené, včetně vnitřností.
To je část silného příběhu Wiktora, transgender chlapce v dívčím těle, kterého neodborná péče i nechápavé okolí dohnaly loni v dubnu k sebevraždě. Článek serveru Onet.pl už několik dní hýbe děním v polské společnosti a ukazuje problém podfinancovaného zdravotnictví i absenci důležitých témat sexuální výchovy a nedostatek pochopení společnosti.
Šikana a laxní lékaři
Nešlo o první Wiktorův pokus o sebevraždu. Chlapec, který se dva roky před smrtí rozhodl pro tranzici z dívky Wiktorie, zažil od spolužáků šikanu. S následnými psychickými problémy mu nepomohli laxní pracovníci školy, ale ani rady od psychiatrů. Od těch si Wiktor vyslechl, že je na změnu pohlaví příliš mladý a že „by bylo dobře, kdyby nejdřív zkusila mazlení s klukem, protože je to příjemná věc“.
Onet popisuje i otřesné podmínky na oddělení dětské psychiatrie v Jozefówě: přeplněnou kapacitu, štěnice, postele od krve, zdi pokreslené šibenicemi a špinavé matrace na zemi na chodbách pro dětské pacienty, kteří se nedávno pokusili o sebevraždu. Každodenností byl nedostatek i nezájem personálu.
„Když jsem tam vešla, napadlo mě, že na takovém místě by se mohl točit film o běloruských nebo ukrajinských léčebnách z 60. let,“ cituje server Agnieszku, matku Kacpera, který se s Wiktorem sblížil při hospitalizaci. Sám se několikrát pokusil o sebevraždu kvůli šikaně z důvodu své jinakosti.
O několikaměsíční čekací době i hospitalizaci na chodbách nemocnic už předloni psal v alarmující zprávě deník Rzeczpospolita.
Chtěl být Wiktorem
To, že se Wiktorie necítí být ženou, ale trans mužem Wiktorem, se jeho matka dozvěděla v listopadu 2018. Rozhodnutí respektovala a své dítě podpořila i ve změně jména. Wiktor se ostříhal nakrátko a změnil šatník.
Jeho tranzici ale nerespektovali spolužáci, kteří se mu na Facebooku vysmívali a tvrdě ho šikanovali, ale ani učitelé, kteří důsledně používali dívčí podobu jeho nového jména.
Na silvestra 2018 se pak Wiktor pokusil zabít a úlevu nenašel ani po hospitalizaci na psychiatrii, kde byl podle Onetu pod silnou medikací. Lékaři i zdravotní sestry o něm stejně jako učitelé ve škole mluví jako o Wiktorii. Ošetřující lékař do karty píše: „Wiktorie upřednostňuje dívky.“
Osudné hlášení v metru
Chlapcův stav byl pak po propuštění jako na horské dráze, znovu se pokusil o sebevraždu a kamarádovi řekl, že chce skočit pod metro. Pokračovala i šikana ve škole. Z dětské psychiatrie ho ale několikrát poslali domů s tím, že nehrozí, že by si opravdu ublížil.
Nakonec v polovině dubna 2019 rozeslal pár vzkazů a poslední fotku z peronu metra. „Omlouvám se. Děkuju za všechno, ale nezvládnu to,“ píše ještě své internetové kamarádce.
Když ho vystrašená matka v osudný den hledala, zalarmovaná policie jí doporučila zapojit se tak, že pomůže prohledat stanice varšavského metra. Krev jí ztuhla v žilách po hlášení o zastaveném provozu z důvodu nehody…
Slova o duhovém moru
„Je to příběh o polském státu, který tomu chlapci nedal žádnou možnost volby,“ komentoval svou reportáž Láska za časů duhového moru novinář Janusz Schwertner.
Název odkazuje na slova polského arcibiskupa Marka Jędraszewského. Ten loni označil sexuální menšiny za šiřitele „ideologie LGBT“, kterou církevní hodnostář považuje za duhový mor: „Rudý mor už po naší zemi nechodí, ale objevil se nový, neomarxistický, který chce ovládnout naše duše, srdce a mysli. Není rudý, ale duhový.“
Jeho výroky přesně zapadly do vyhrocené politické kampaně, která si od jara 2019 brala za cíl sexuální menšiny, sexuální výchovu a výuku zaměřenou na prevenci projevů nenávisti. V zemi také na základě usnesení obecních či krajských zastupitelstev vznikají „zóny bez ideologie LGBT“.Jędraszewski našel loni podporu u českého kardinála Dominika Duky. To, že se Duka ultrakonzervativního a velmi kontroverzního polského arcibiskupa zastal, ocenil loni v Praze polský ministr zahraničních věcí Jacek Czaputowicz. Dukovi osobně poděkoval.
O „ideologii gender“ jako o viníkovi smrti Wiktora mluvil při vyšetřování na prokuratuře chlapcův ošetřující lékař. Ten, který do jeho karty napsal, že „Wiktorie upřednostňuje dívky“.
Jak reagují politici?
Podle prezidentského kandidáta nacionalistů Krzysztofa Bosaka se psychiatrická pomoc nesmí spojovat se svolením k politické korektnosti a „prosazování ideologie LGBT“. Úřadující prezident Andrzej Duda se k textu nevyjádřil. Ostatní uchazeči, většinou liberálnější uchazeči o nejvyšší post, mluví o dramatické situaci.
Tu potvrzuje výzkum nevládní Kampaně proti homofobii. Vyplynulo z něj, že o sebevraždě uvažovalo kvůli problémům s netolerancí na 70 procent polských teenagerů s jinou než heterosexuální orientací. Problém se ale netýká jen jich. V absolutním počtu dětských sebevražd je Polsko v Evropě na druhém místě za dvakrát lidnatějším Německem. V roce 2017 policie zaznamenala 730 pokusů u dětí do 18 let.
„Chtěl bych, aby takoví lidé jako je arcibiskup, kteří používají takový slovník, věděli, kdo jsou lidé LGBT a že se například jmenují Wiktor a Kacper,“ dodal ke své reportáži Schwertner. Pod peticí za zlepšení podmínek psychiatrické péče je už přes 50 000 podpisů.
Na adresu autora reportáže ale zazněla i kritika, kterou zveřejnila Polská psychiatrická společnost. Vyčítá mu nepřesnosti a tvrdí, že popisem situace odradí rodiče i děti k návštěvě zařízení. Na konkrétní otázky, které v článku Onet zmiňuje, nereagovala.
Podnikání homosexuálů není možné
Většina podnikatelů v Polsku, pokud už řekne svoji orientaci, pak úmyslně neříká pravdu a nebo se přetvařuje, zahraniční obchodní partneři jsou pak jedni z mála, kteří znají pravdu uvádí několik serverů se zaměřením na podnikání. Bohužel ti, kteří řeknou otevřeně, že jsou homosexuální, mají největší problémy. Přesvědčili se o tom i začínající podnikatelé v dopravě na Severu Polska.
Chtěli svůj koníček v dopravě rozvíjet a čestně podnikat. Bohužel se jim to vymstilo. Společnost pod vedením politiků s homofobním postojem je nepřijala a zvláště politici vládnoucí strany vedli cílenou antireklamu, která je zničila, ale i přivedla k nucenému útěk ze země, která je stále více nedemokratická a nebezpečná pro menšiny, zvláště LGBT menšinu. Neplatí to jenom o místních, ale i cizincích, kteří podnikají a chtějí něco i v Polsku rozbíhat a patří mezi LGBT menšinu, nebo etnickou. Místní vás bohužel téměř vždy nepřijmou, protože jste jiní ..
Doplácí stále více i zahraniční dopravci, kteří zaměstnávají osoby LGBT orientace a pošlou je pracovně do Polska. Ve velkém se stávají a zvláště ve Varšavě útoky na tyto osoby. Vyznívá tak v současné době otázka, zda-li je bezpečné podnikat v Polsku a nebo i být otevřený vůči své orientaci. Ročně je zde napadeno pro svoji orientaci 37 tisíc osob ze zahraničí o kterém raději místní média mlčí, naopak podněcují sama k těmto útokům, proti jinakosti, jak nazývají.
seznamzprávy.cz, redakce Transport Minutes, upraveno
