Ruský letecký průmysl se zaměří na to, aby se sám obešel bez Západu, s využitím místně vyrobených dílů k výrobě 1 000 dopravních letadel do roku 2030 a ukončení závislosti na Boeingu a Airbusu, řekl státní inženýr Rostec. Poznámky Rostecu, rozsáhlé státní korporace v čele s blízkým spojencem prezidenta Vladimira Putina, která zahrnuje jediného ruského výrobce civilních letadel, jsou zatím nejsilnějším náznakem toho, že tamní letecký sektor vidí konfrontaci se Západem jako permanentní schizma.
Západní uvalení nejpřísnějších sankcí v moderní historii poté, co Moskva vyslala na Ukrajinu tisíce vojáků, si vynutilo největší změnu v ruské ekonomice od rozpadu Sovětského svazu v letech 1989 až 1991. Postsovětské předpoklady leteckého sektoru byly postaveny na hlavu: zahraniční letadla, především Boeing a Airbus, tvoří 95 % osobní dopravy, ale sankce znamenají, že neexistují žádné náhradní díly. Vyhlídky na změnu v důsledku jednání režimu Vladimíra Putina nejsou.
Budoucnost jsou naše vlastní letadla a nejenom ty
Agentura Reuters v srpnu uvedla, že ruské aerolinky, včetně státem kontrolovaného Aeroflotu, rozebírají dopravní letadla, aby si zajistily náhradní díly, které již nemohou nakupovat v zahraničí kvůli západním sankcím. Rostec, v čele se Sergejem Chemezovem, který v 80. letech spolupracoval s Putinem ve východním Německu, však vidí převrat jako příležitost k vybudování silného, soběstačného leteckého průmyslu. „Zahraniční letadla vypadnou z flotily,“ uvedl Rostec v písemné odpovědi na otázky agentury Reuters o svých plánech a situaci v ruském leteckém průmyslu. Nepřipouští přitom problémy leteckého průmyslu v meziobdobí, které může způsobit řadu problémů leteckým společnostem.
„Věříme, že tento proces je nevratný a letadla Boeing a Airbus nebudou nikdy dodána do Ruska,“ stojí v prohlášení. Rostec provozuje některé z hlavních ruských průmyslových, obranných a strojírenských aktiv od doby, kdy Putin v roce 2007 podepsal dekret o založení korporace. Ruské aerolinky, včetně Aeroflotu, utrácely za letadla Boeing a Airbus, když se po chaosu v 90. letech snažily obnovit své flotily. Vytvořit konkurenceschopnou domácí alternativu bude obtížné.
Cíl postavit 1 000 dopravních letadel do roku 2030 je „v podstatě nemožný“, tvrdí analytik leteckého průmyslu Richard Aboulafia, výkonný ředitel společnosti AeroDynamic Advisory se sídlem v USA. „I když mohli získat polovodiče a další životně důležité součástky ze Západu, měli velmi těžké problémy s výrobou více než hrstky tryskových letadel,“ řekl.
Ve srovnání s novým sedmiletým cílem Rusko a zbytek Sovětského svazu postavily dohromady jen asi 2000 velkých komerčních proudových letadel, dodal. Pokud jde o moderní tryskáče, jediný ruský civilní výrobce letadel, společnost Rostec’s United Aircraft Corporation (UAC), je omezena nedostatkem modelů, výrobních kapacit a zahraničních komponentů.
Polovina komponent a technologií používaných v ruském leteckém průmyslu v roce 2021 pocházela ze zahraničí, podle dokumentu nazvaného: „O strategických směrech činnosti v nových podmínkách pro období do roku 2030“, který připravila vláda a který viděla agentura Reuters. Rostec bude muset najít díly – nebo je vyrobit. „Naším dalším cílem je v co nejkratším čase dokončit dovozní náhradu těch dovezených dílů, které byly dodány ze zahraničí, pro perspektivní letecké projekty – SSJ-New a MS-21,“ uvedl Rostec.
Vyrobeno v Rusku
Rusko plánuje od roku 2024 vyrábět 20 plně importem nahrazených regionálních proudových letadel známých jako Superjet-New ročně a 72 nových středně dlouhých tras MS-21 od roku 2029, počínaje šesti v roce 2024, podle plánu rozvoje ruského leteckého průmyslu do roku 2030, zveřejněného vláda v červnu. Rusko testuje své nové letadlo MS-21 s motorem PD-14 domácí výroby namísto amerického PW1400G, dodávaného společností Pratt & Whitney.
MS-21 byl ruským pokusem proniknout do hlavní části trhu s tryskovými letadly, kterým dominují Airbus a Boeing. Bojuje však s výměnou zahraničních komponentů svého Superjetu, včetně motoru SaM-146, který byl navržen společným podnikem s francouzskou motorovou firmou Safran a již nemohl být vyráběn kvůli sankcím.
UAC pokračuje ve výrobě Superjetů se SaM-146 ze skladu a chystá se dodat asi 20 dalších trysek s tímto motorem, řekl Rostec. „Budou poslední, kde se použijí naše partnerská řešení se Safranem. Pak do tohoto typu letadla nainstalujeme motory PD-8,“ řekl Rostec. Motory PD-8 se také vyrábí v Rusku. „Od letošního roku se nespoléháme na mezinárodní spolupráci se západními zeměmi,“ řekl Rostec. „Můžeme s jistotou říci, že MS-21 s motory americké výroby nebudou dodány na ruský trh.“
Od roku 2022 do roku 2030 plánuje Rusko dodat 1 036 osobních letadel. To zahrnuje 142 Superjet-New a 270 MS-21, stejně jako 70 turbovrtulových Il-114, 70 středně dlouhého doletu Tu-214 a 12 širokotrupých Il-96, navržených lokálně, podle vládních dokumentů. „Neočekáváme zmírnění sankcí a naše plány budujeme na základě stávajícího tvrdého scénáře,“ řekl Rostec.
Reuters, foto Rostec