Vlastnit dům je považováno za finančně atraktivní – smysl pro komunitu zvyšuje závazek vůči rezidenční oblasti

Podle Barometru udržitelného městského prostředí, který zadala společnost YIT, je vlastnictví domu považováno za ekonomicky atraktivnější možnost než pronájem. Vlastní bydlení považovalo za ekonomicky atraktivní variantu až 42 % dotázaných, 29 % bylo pro pronájem z finančních důvodů.

Současný typ bydlení respondentů silně ovlivnil jejich názor na věc. Zejména mnoho mladých dospělých zvažuje rozdíl mezi vlastnictvím a pronájmem domu: jedna třetina mladých dospělých žijících v nájmu by upřednostnila koupi domu, zatímco pětina mladých lidí žijících ve vlastnickém bydlení by chtěla přejít na nájemní bydlení.

Obecně se do určité míry podařilo zmírnit obavy místních obyvatel z rostoucích nákladů na bydlení. Zvýšily se obavy respondentů z budoucích potřeb oprav jejich bytového domu, naopak se snížily obavy z ceny energií a rostoucích úrokových sazeb z úvěrů. Nejvíce se to týká lidí do 50 let, lidí s nízkými příjmy a nájemníků. Téměř třetina (31 %) vlastníků-obyvatelů odhaduje, že náklady na renovaci v příštích letech výrazně vzrostou.

„Je skvělé vidět, že obavy z nákladů na bydlení způsobené rostoucími úrokovými sazbami se ve městech zahrnutých do průzkumu poněkud zmírnily. Nárůst nákladů se však odráží v očekávaných potřebách obnovy bytových domů. Odpovědi na otevřené otázky barometru zdůrazňují skutečnost, že nové byty jsou oceňovány právě proto, že nabízejí bezstarostné bydlení a lepší ovladatelnost nákladů: za rohem neprobíhají žádné velké rekonstrukce a byt je čistý a energeticky úsporný,“ řekl Pekka Helin , vedoucí zákaznických služeb a služeb bydlení YIT.

Smysl pro komunitu zvyšuje přitažlivost obytných oblastí 

Podle barometru hraje smysl pro komunitu důležitou roli v tom, jak obyvatelé vnímají svou oblast. Ti, kteří ve svém okolí znají desítky obyvatel a denně s nimi mluví, jsou se svou rezidenční čtvrtí spokojeni. Komunita je typická pro starší věkové skupiny a rodiny s dětmi. Na druhou stranu většina mladých dospělých, kteří žijí sami, jen zřídka mluví s ostatními obyvateli ve svém okolí a čtvrtina z nich nikoho nezdraví.

Výsledky barometru ukazují, že psi zvyšují pocit komunity v obytných oblastech. Psi jsou dobří v prolamování ledů, zejména pomáhají mladým lidem setkávat se s ostatními obyvateli. Až 60 % mladých lidí, kteří vlastní psí chat denně nebo týdně s ostatními obyvateli ve svém okolí. U lidí bez psa je to pouze 29 %.

„Dobré plánování oblastí a bydlení může mít také silný dopad na rozvoj komunity v rezidenčních oblastech. Útulné a rozmanité dvorky a funkční sdílené prostory jsou stále důležitější a investovali jsme do jejich designu. Tímto způsobem můžeme podpořit společný životní styl,“ řekla Helin.

Relativně hustě zastavěná předměstí jsou stále častěji považována za nejlepší lokalitu pro život ve městě (49 %). Zdá se, že v posledních letech zvýšily oceňování předměstí v metropolitní oblasti dvě věci: Dobré spojení veřejnou dopravou a cyklistické trasy mají pozitivní zpětnou vazbu od obyvatel předměstí a také mají pocit, že rezidenční čtvrti jsou útulnější než v minulosti.

Návštěvnost v centru města se výrazně snížila

Výrazně se snížila návštěvnost center velkých měst. Více než polovina obyvatel předměstí, kteří dříve navštěvovali centrum jejich města týdně, říká, že nyní chodí méně často. Před pěti lety jedna třetina obyvatel žijících na předměstích Helsinek nebo v Espoo či Vantaa navštěvovala obchody nebo služby v centru Helsinek alespoň jednou týdně. Výsledky barometru ukazují, že více než polovina z nich (56 %) jednoznačně snížila návštěvnost centra města. Nejčastějším důvodem je to, že jsou častěji využívány služby nabízené obchodními centry mimo centrum města.

Ve všech městech zahrnutých do průzkumu respondenti na své rezidenční čtvrti nejvíce ocenili blízkost obchodů a služeb a dobré spojení MHD a cyklostezek, když byly sloučeny výsledky barometru za poslední čtyři roky. Důležitost dobrého spojení veřejnou dopravou a cyklistických tras v obytných čtvrtích je zdůrazňována zejména v Helsinkách a Tampere, zatímco v Espoo a Vantaa zaujímají přední pozice obchody a služby.

Juha Kostiainen , výkonný viceprezident YIT pro rozvoj měst a ESG a docent na univerzitě v Tampere, který studoval strategický rozvoj městských regionů, si je vědom problémů, kterým čelí městská centra.

„Diskuse kolem center finských měst a jejich revitalizace probíhá již delší dobu. Vidíme, že zejména smělými experimenty a rozmanitější škálou akcí a zážitků lze obyvatele přilákat do center měst a mnohé z výzev, kterým centra měst čelí, by se daly vyřešit. I když chceme využívat základní vybavenost v blízkosti našich vlastních rezidenčních čtvrtí, jsme připraveni cestovat dále za městskými prostorami, většími zkušenostmi a kombinováním. služby, obchodní prostory a bydlení by zpestřilo panorámu města a přivedlo do centra více lidí,“ řekl Kostiainen.

Barometr udržitelného městského prostředí byl proveden již posedmé na konci roku 2024. Je zaměřen na obyvatele Helsinek, Espoo, Vantaa, Tampere, Turku, Oulu, Jyväskylä a Kuopio. Počet respondentů pro online panel byl 1 000 + 350 (samostatný vzorek kancelářských pracovníků). Soubor dat představuje městskou populaci ve věku 18-80 let podle pohlaví, věku a velikosti měst. Provedením průzkumu byl YIT pověřen Prior Konsultointi.

O autorovi

redakce

Jsme lidi co jsou posedlí Rakouskem a Německem a chtějí o něm psát a prezentovat ho ve velkém

See author's posts