Boeing 747 (často přezdíván Jumbo Jet) je dálkový širokotrupý čtyřmotorový proudový dopravní a nákladní letoun. Byl prvním vyráběným širokotrupým letadlem a jeho výrazné druhé patro v přední části jej učinila jedním z nejznámějších letadel. Vyvinut byl společností Boeing ve Spojených státech a původně měl mít o 150 procent větší kapacitu než velký komerční letoun šedesátých let – Boeing 707. Do služby vstoupil v roce 1970 a po dobu 37 let držel rekord kapacity cestujících.
Část délky letounu zaujímá dvoupodlažní konfigurace. K dispozici je v osobních, nákladních a dalších verzích. Boeing horní palubu navrhl jako vyvýšeninu, aby sloužila jako salónek pro první třídu, případně další místa, a aby bylo letoun možné snadno přestavět na nákladní odstraněním sedadel a instalací předních nákladních dveří. Boeing očekával příchod nadzvukových letounů, jejichž vývoj byl ohlášen na začátku 60. let 20. století, a tedy zastarání typu 747 a dalších podzvukových dopravních letadel, zatímco poptávka po podzvukových letadlech do budoucna zůstávala silná. Ačkoli se očekávalo, že se 747 stane zastaralým po prodeji 400 kusů dosáhla výroba v roce 1993 počtu 1 000 letounů. Do června 2019 bylo vyrobeno 1 554 letadel, přičemž 20 strojů varianty 747–8 zůstává objednaných. Do ledna 2017 bylo během nehod, při kterých zahynulo celkem 3 722 lidí, ztraceno 60 letounů.
Boeing 747-400 je nejobvyklejší variantou ve službě. Disponuje vysokou podzvukovou cestovní rychlostí 0,85–0,855 Machu (až 570 mph nebo 920 km/h) a mezikontinentálním doletem 13 450 km (7 260 námořních mil). 747-400 může přepravit 416 cestujících v typickém uspořádání o třech třídách, 524 cestujících ve dvou třídách nebo 660 cestujících v jedné třídě s vysokou hustotou míst. Nejnovější varianta 747-8 je ve stále výrobě a certifikaci získala v roce 2011. Dodávky nákladní verze 747-8F byly zahájeny v říjnu 2011 a verze pro cestující 747-8I začaly v květnu 2012. Výroba posledního letounu je naplánována na rok 2022.
Operace Šalamoun ustavila dne 24. května 1991 světový rekord přepravy cestujících jedním letem, když Boeing 747 společnosti El Al převezl 1 122 cestujících do Izraele (bylo registrováno 1 087 cestujících, ale matky ukryly desítky dětí ve svých volných šatech).
Vývoj
První čistě vojenská varianta E-4A/B je používána jako létající velitelské stanoviště pro amerického prezidenta a generalitu v případě atomové války. Zálet E-4A (výr. č. 20682/202) odvozeného z typu B747-200B proběhl 13. června 1973 a 16. července již letoun převzala jednotka 1.ACCS, 55.SRW na základně Offutt v Nebrasce. Druhý exemplář E-4A (výr. č. 20683/204) poháněla stejná čtveřice motorů Pratt & Whitney JT9D-7W, která stroj 11. září 1973 poprvé vynesla do vzduchu. Třetí letoun E-4A (výr. č. 20684/232) zalétaný 6. června 1974 měl instalované pohonné jednotky General Electric GE CF6-50-E2. Po převzetí USAF byly všechny tři dosud nevybavené stroje postupně předány do dílen společnosti E-Systems, kde v průběhu roku 1974 proběhla instalace avioniky. Požadavek na standardizaci pohonných jednotek následně vedl k náhradě motorů JT9D prvních dvou letounů za výkonnější F103-GE-100.
První plně vybavený Boeing E-4A byl předán na marylandské základně Andrews AFB v prosinci 1974, druhý a třetí stroj převzalo velitelství NEACP počátkem následujícího roku. Čtvrtý vyrobený stroj byl vybaven třinácti komunikačními systémy se 46 anténami a zesíleným palubním elektrickým systémem. Jeho označení bylo změněno na E-4B (výr. č. 20949/257) a první let vykonal 29. dubna 1975. Po prověření operačních schopností E-4B podepsalo velitelství USAF v červnu 1980 kontrakt na modifikaci tří předchozích E-4A na standard E-4B. Letouny byly postupně dohotoveny v období let 1983 až 1985.
Jumbo Jet zahájil civilní provoz na lince New York–Londýn 21. ledna 1970 se společností Pan Am. V roce 2010 se konal první let nejnovější verze Boeingu 747, Boeing 747-8.
Specifikace
Údaj | 747-100 | 747-200B | 747-300 | 747-400 747-400ER |
747-8I |
---|---|---|---|---|---|
Posádka letadla | tři členové | dva členové | |||
Počet míst k sezení typicky | 452 (2 třídy) 366 (3 třídy) |
496 (2 třídy) 412 (3 třídy) |
524 (2 třídy) 416 (3 třídy) |
467 (3 třídy) | |
Délka | 70.6 m | 76.4 m | |||
Rozpětí křídel | 59.6 m | 64.4 m | 68.5 m | ||
Výška ocasní části | 19.3 m | 19.4 m | |||
Hmotnost | 162,400 kg | 174,000 kg | 178,100 kg | 178,756 kg ER: 184,600 kg |
214,503 kg |
Maximální vzletová hmotnost | 333,390 kg | 377,842 kg | 396,890 kg ER: 412,775 kg |
442,253 kg | |
Cestovní rychlost (ve výšce cca 11 000 m) |
Mach 0.84 (555 mph, 893 km/h, 481 uzlů) |
Mach 0.85 (567 mph, 913 km/h, 493 uzlů) ER: Mach 0.855 (570 mph, 918 km/h, 495 uzlů) |
Mach 0.855 (570 mph, 918 km/h, 495 uzlů) |
||
Maximální rychlost | Mach 0.89 (594 mph, 955 km/h, 516 uzlů) |
Mach 0.92 (614 mph, 988 km/h, 533 uzlů) |
|||
Vyžadovaná délka RWY při max. zatížení | 3,190 m | 3,320 m | 3,018 m ER: 3,090 m |
3,090 m | |
Dolet při max. zatížení | 9,800 km | 12,700 km | 12,400 km | 13,450 km ER: 14,205 km |
14,815 km |
Max. kapacita paliva | 183,380 l | 199,158 l | 216,840 l ER: 241,140 l |
243,120 l | |
Modely motoru (x 4) | PW JT9D-7A RR RB211-524B2 |
PW JT9D-7R4G2 GE CF6-50E2 RR RB211-524D4 |
PW JT9D-7R4G2 GE CF6-80C2B1 RR RB211-524D4 |
PW 4062 GE CF6-80C2B5F RR RB211-524G/H ER: GE CF6-80C2B5F |
GEnx-2B67 |
Tah motoru (1 motor) | PW 46,500 lbf (207 kN) RR 50,100 lbf (223 kN) |
PW 54,750 lbf (244 kN) GE 52,500 lbf (234 kN) RR 53,000 lbf (236 kN) |
PW 54,750 lbf (244 kN) GE 55,640 lbf (247 kN) RR 53,000 lbf (236 kN) |
PW 63,300 lbf (282 kN) GE 62,100 lbf (276 kN) RR 59,500/60,600 lbf (265/270 kN) ER: GE 62,100 lbf (276 kN) |
66,500 lbf (296 kN) |