Hungaria, slangově také Hungárka, je mezistátní vlak linky Ex3, pojmenovaný podle země výchozí stanice – Maďarska. Jezdí od roku 1960 na trase Berlín – Praha – Bratislava – Budapešť a zpět, od roku 2021 pak jen v úseku z Prahy do Budapešti.
Historie
Hungaria poprvé vyjela dne 29. května 1960 jako MR 15/16 na 995 kilometrů dlouhé trati Berlín – Praha – Bratislava – Budapešť. Motorový expres byl sestavený z lehkých motorových jednotek, tím se ihned od svého vzniku odlišoval od běžných vlaků nejen vzhledem, ale také komfortem a vyšší rychlostí. Hungaria se již v roce 1960 stala nejrychlejším vlakem na síti ČSD. Také byla prvním vlakem, pro který platily rychlostníky 130 km/hod na trati Praha – Česká Třebová. Například v jízdním řádu 1980/81 Ex Hungaria mezi Bratislavou a Prahou zastavoval pouze jedenkrát (Brno hlavní nádraží, tzn. že Hungaria jako jediný vlak nezastavovala ani v důležité uzlové stanici Břeclav). Díky omezení počtu zastávek mohla být zachována rychlostní exkluzivita, a to i po zrušení provozu elitních motorových jednotek – viz následující odstavec.
Mezinárodní expres Hungaria byl zpočátku sestaven z motorových jednotek východoněmeckých DR a později téměř po celou dobu až do 80. let z jednotek maďarské výroby ve vlastnictví “ČSD“. Například dle GVD z let 1964–1966 byla Hungaria provozována motorovými jednotkami řady M 498.0 a M 295.0 z maďarské lokomotivky Ganz-MÁVAG, podobně jako předtím Vindobona.
S příchodem GVD 1974/75 byl v souvislosti s dodávkami nových dvousystémových lokomotiv řady ES 499.0 (dnes 350) ukončen provoz motorových jednotek na expresu Hungaria a byly nahrazeny klasickou soupravou taženou elektrickou lokomotivou. Od té doby jezdila Hungaria v úseku Praha – Brno přes Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou, přičemž v tomto úseku vůbec nezastavovala.
Do doby, než byla v Praze vybudována Holešovická přeložka, jezdila Hungaria úvratí přes tehdejší nádraží Praha střed (dnes Praha Masarykovo nádraží). Po dokončení nádraží Praha-Holešovice v roce 1985 začíná Hungaria přes Prahu projíždět bez úvrati, přesto však pobyt ve stanici činil kolem 15 minut a býval spojen s výměnou lokomotivy. V jízdním řádu 1988/89 byl pobyt Hungarie v Praze-Holešovicích dokonce plánován na rovných 30 minut (pobyt IEx 74 do Berlína 16:07-16:39; pobyt IEx 75 do Budapešti 11:10 až 11:40). Bezúvraťový provoz Hungarie se udržel až do vybudování Nového spojení, a tak se po čtvrtstoletí Hungaria vrátila na pražské hlavní nádraží. Až do roku 2021 Hungaria v Praze zastavovala dvakrát: na hlavním nádraží (s úvratí), dále také v Holešovicích.
Od 1. června 1986 jezdila Hungaria jako “Interexpress“, a to IEx 74/75. První tři roky byla spojována s “Vindobonou“.
Počátkem 90. let byla Hungaria zařazena do sítě celoevropských komforních vlaků EuroCity. Po elektrizaci trati Brno – Česká Třebová začala většina vlaků jezdit z Brna do Prahy přes Českou Třebovou a Pardubice. Avšak v GVD 2004/05 jezdil vlak EC 170/171 Hungaria v úseku Brno – Praha přes Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod a v těchto stanicích i pravidelně zastavoval. Od grafikonu 2005/06 se vrátil zpět na trasu přes Českou Třebovou.
Až do GVD 2008/09 byla souprava Hungarie sestavena kromě lokomotivy pouze z vozů maďarské společnosti MÁV, resp. její dceřiné společnosti MÁV-START. Souprava tak byla uceleně modrá. Jen od podzimu 2008 do podzimu 2009 byl v úseku Budapešť – Praha posledním vozem český Aee, který má červeno-bílý nátěr.
Od GVD 2009/2010 do GVD 2013/2014 vlak nezastavoval ve stanici Česká Třebová.
S příchodem GVD 2017/2018 byla stejně jako ostatním vlakům linky Ex3 do Budapešti změněna konečná stanice z Budapest-Keleti pályaudvar na Budapest-Nyugati pályaudvar.
Od 6. dubna 2021 došlo kvůli výlukám na koridoru ke změně jízdního řádu, ve kterém je Hungaria v úseku Kolín–Brno vedena odklonem přes Vysočinu. V pražském železničním uzlu došlo ke změně trasy, kdy vlak nezajíždí na hlavní nádraží. Mezi Prahou-Holešovicemi a Brnem tak vlak nikde nezastavuje.
S jízdním řádem platným od prosince 2021 byla Hungaria zkrácena na úsek Praha hlavní nádraží – Budapest-Nyugati pályaudvar.
Zastávky vlaku i s výlukovou trasou přes vysočinu v České republice. Touto trasou jezdil v minulosti vlak, než došlo k přestavbě koridoru I. mezi Brnem a Českou Třebovou.
Výluka vlaku v úseku Brno – Česká Třebová | nevýluková trasa vlaku | |
Budapest-Nyugati pályaudvar | Budapest-Nyugati pályaudvar | |
Vác | Vác | |
Nagymaros-Visegrád | Nagymaros-Visegrád | |
Szob | Szob | |
Štúrovo | Štúrovo | |
Nové Zámky | Nové Zámky | |
Bratislava hlavná stanica | Bratislava hlavná stanica | |
Kúty | Kúty | |
Břeclav | Břeclav | |
Brno hlavní nádraží | Brno hlavní nádraží | |
Brno-Královo Pole | Česká Třebová | |
Kolín | Pardubice | |
Praha Holešovice | Kolín | |
Ústí nad Labem | Praha hlavní nádraží | |
Děčín | Praha, Holešovice | |
Bad Schandau | Ústí nad Labem | |
Dresden Hbf | Děčín | |
Dresden-Neustadt | Bad Schandau | |
Berlin Südkreuz | Dresden Hbf | |
Berlin Hbf (tief) | Dresden-Neustadt | |
Berlin-Spandau | Berlin Südkreuz | |
Wittenberge | Berlin Hbf (tief) | |
Ludwigslust | Berlin-Spandau | |
Büchen | Wittenberge | |
Hamburg-Bergedorf | Ludwigslust | |
Hamburg-Altona | Büchen | |
Hamburg-Bergedorf | ||
Hamburg-Altona |