Iljušin Il-86 (V kódu NATO „Camber“) byl sovětský proudový dopravní letoun. Jednalo se o první širokotrupý letoun sovětské konstrukce, schopný přepravy 234–350 cestujících (2 uličky, 3-3-3 sedadla vedle sebe). Jeho vývoj byl zahájen roku 1971 a první prototyp stroje vzlétl 22. prosince 1976, sériově se začal letoun vyrábět v roce následujícím. Il-86 měl sice v té době už zastaralé motory, byl v provozu hlučný a trpěl nízkým doletem, byl to však poměrně spolehlivý a bezpečný stroj s jediným fatálním incidentem, za téměř 30 let dopravního provozu. Jeho nástupcem měl být Il-96 který však vzhledem ke změněným politickým podmínkám po rozpadu Sovětského svazu nedoznal velkého rozšíření.
Stroje používal převážně Aeroflot a později aerolinky postsovětských republik. Vyvezeny byly pouze tři letouny. V provozu se stroj přes jisté neduhy osvědčil jako bezpečný a spolehlivý s jedinou fatální nehodou se 14 oběťmi za třicet let přepravy cestujících, na rozdíl od jiných sovětských letounů. Letoun měl poměrně nízký podvozek a tři výklopná schodiště pro nástup a výstup cestujících, takže nebyl závislý na letištní obsluze schůdky.
V 80. letech býval tento letoun nasazován i na lince Moskva – Praha a zpět. Díky velkorysému řešení prostoru mezi sedadly, možnosti odložit zimní oblečení v šatně, přes kterou se do letounu nastupovalo a díky dalším detailům, bylo cestování v tomto letounu na svou dobu a poměry východního bloku poměrně pohodlné.
Celkem bylo vyrobeno 106 kusů Il-86. K začátku roku 2012 zůstaly ve službě pouze čtyři Il-86 – všechny u ruského letectva.