- srpna 1985 večer, odletěl let 123 Japan Airlines z letiště Tokyo Haneda do Ósaky. Letoun, 11 let starý Boeing 747SR, registrovaný JA8119, byl nakonfigurován pro vnitrostátní linky s vysokou hustotou. Méně než 45 minut po startu letadlo s 524 cestujícími a posádkou narazilo do hřebene hory Takamagahara severozápadně od Tokia ve výšce 5 135 stop. Katastrofa si vyžádala životy 520 lidí, přežili jen čtyři. Jde o nejsmrtelnější nehodu jednoho letadla v historii letectví.
Let JAL 115
Příběh letu 123 sahá sedm let před nehodou, kdy se 2. června 1978 stejné letadlo JA8119, operující jako let 115 Japan Airlines, přiblížilo do Ósaky z Tokia. Při přistání letadlo silně poskakovalo a pilot se nadměrně stahoval zpět na řídicí sloupek, což mělo za následek silný náraz ocasu. Nehoda způsobila zranění 25 cestujícím na palubě a praskla zadní tlaková přepážka. I přes poškození byl letoun opraven a vrácen do provozu.
12. srpna 1985
Letoun Boeing 747 létal bez chyby až do onoho osudného dne 12. srpna 1985, kdy 12 minut po startu letu 123 ve výšce asi 24 000 stop došlo k dekompresi letadla. Síla dekomprese způsobila zhroucení stropu uvnitř kabiny, poškození zadní části letadla a přerušení všech čtyř hydraulických vedení používaných k pohybu ovládacích prvků letu a také vertikálního stabilizátoru, který se oddělil od letadla.
Letová posádka vyslala nouzový signál tokijskému řízení letového provozu a začala bojovat o kontrolu zasažené 747. Piloti dostali radarové vektory, které měli následovat pro nouzové přistání. Bez hydrauliky a vertikálního stabilizátoru se však letoun stal prakticky neovladatelným. Letoun osciloval, stoupal a klesal v cyklech 4000 stop, z nichž každý trval asi 90 sekund, přičemž se současně převaloval ze strany na stranu.
Letová posádka zoufale používala techniky, jako je asymetrický tah, ve snaze získat zpět kontrolu a stabilizovat letadlo. Při přípravě na přiblížení byl podvozek spuštěn a klapky se vysuly, ale to způsobilo další nerovnováhu s poklesem přídě letadla a nakloněním doprava. V 18:56 místního času letoun, nyní nakloněný pod úhlem 40º, narazil do stromů na úbočí hory a o chvíli později pravé křídlo uřízlo hřeben, rozbilo letoun a zastavilo se mezi dvěma hřebeny.
Následky
Nehodu bohužel přežili pouze čtyři cestující. Nedaleké americké letectvo bylo požádáno, aby zastavilo svou záchrannou operaci a nechalo ji na japonském pátrání a záchraně, kteří vzhledem ke vzdálené poloze místa havárie nebyli na místě až do následujícího rána. Po nalezení těl pasažérů následujícího dne se ukázalo, že více jich náraz přežilo, ale bohužel později zemřelo na šok, noční expozici vysoko v horách a zranění, která by nemusela být smrtelná, kdyby se o ně postarali dříve. .
Piloti statečně zápasili s letounem a navzdory přesile, bez směrového řízení, jej udrželi v letu 32 minut. Mezi troskami záchranáři našli poznámky na rozloučenou a zprávy od cestujících na palubě, kteří si uvědomili svůj osud. Oficiální příčina havárie byla připsána incidentu před sedmi lety v Ósace, který se týkal stejného letadla, které poškodilo zadní přepážku. Vyšetřovatelé zjistili, že následná oprava nesplňovala schválené specifikace Boeingu.
Nesprávná oprava snížila účinnou odolnost proti únavovému praskání. V důsledku toho, s opakovanými cykly natlakování v průběhu času, přepážka postupně začala praskat a slábnout kolem nýtů, které držely opravu pohromadě, dokud nedošlo k jejímu selhání.
Dnes je v blízkosti místa havárie památník věnovaný 520 obětem letu 123. Každé výročí procházejí rodiny horskou stezkou, aby si připomněly oběti a v 18:56 na okamžiky ticha.
